Jak jsem se seznamovala s keňskou kuchyní

Moje seznámení s keňskou kuchyní probíhalo postupně. Zpočátku velmi opatrně, kdy jsem se bála cokoliv ochutnat a dávala jsem přednost instantní stravě přivezené z Česka. Později jsem se čas od času odvážila ochutnat něco místního a nakonec jsem kuchyni této subsaharské země, která je rovněž ovlivněna svahilskou, arabskou a indickou kuchyní, naprosto propadla. Pojedete-li do Keni na dovolenou nebo na safari, určitě keňskou kuchyni nevynechejte.

Kde jsem se stravovala

Protože základnou pro mé keňské aktivity bylo hlavní město Nairobi, jedla jsem se ponejvíce v tamních hospůdkách. Turistickým restauracím, kde se namísto keňských šilinků platí v dolarech, jsem se obloukem vyhýbala. V podnicích určených pro místní nejenže se dá dobře najíst, ale také to stojí pár drobných. Mojí nejoblíbenější hospůdkou byla putyka s plechovou střechou, která se jmenovala Tree House Cave. Občas jsem obědvala i v chudinských čtvrtích. Bylo to zejména v případě, kdy mě moji přátelé bydlící ve slumech pozvali na oběd. A musím říct, že vaří velmi dobře. Jediné, co jsem si od nich nevzala, byla obyčejná voda. Naše tělo není na tamní vodu zvyklé a člověk by z toho mohl mít zdravotní problémy. Tím samozřejmě neříkám, že by se mi střevní potíže vyhnuly, ale při nejmenším jsem se je snažila minimalizovat.

Co mi chutnalo

Nejlepším jídlem, které jsem v Keni během mých pobytů jedla, byla pečená tilápie se zeleninou omáčkou. Jedná se o bílé šťavnaté maso bez drobných kostí, které by vám mohly zaskočit v krku. Tuto rybu opravdu vřele doporučuji. Před objednáním v restauraci se určitě informujte u personálu, zda se jedná o tilápii z Viktoriina jezera. V poslední době začala tilápie totiž do Keni dovážet Čína, ale nejsou tak dobré jako ty keňské. Typickou východoafrickou zeleninovou přílohou je sukuma wiki, která se připravuje ze zeleniny nazývané sukuma. Společně s cibulí nakrájenou na kostičky se orestuje  doměkka a dochucuje se solí a česnekem, případně dalším kořením. Konzumaci sukuma wiki jsem v Keni nikdy nevynechala. Z indické kuchyně pronikla do Keni chapati. Jedná se o placku z nekvašeného těsta, která se rovněž používá jako příloha. Nejlepší chapati dostanete v lidových hospůdkách, ať už v zapadlejších uličkách větších měst nebo v uličkách klikatících se u veřejných pláží. Jeden z keňských kmenů, který se jmenuje Kikuju, považuje za svoje tradiční jídlo takzvané mukimo, což je směs rozmačkaných brambor, hrášku a kukuřice. Někdy se do něj přidávají i fazole. Nenechte se odradit ani brčálově zelenou barvou, kterou tomu dodávají vařené dýňové nebo mangoldové listy.

Maso raději ne

Přiznám se, že masu jsem se až na výjimky raději vyhýbala. Při své první cestě do Keni jsem zažila kulturní šok, když jsem viděla, jak ve slumovém „řeznictví“ v pětatřiceti stupních visí koza stažená z kůže. Zespodu ji okousávali psi a svrchu mouchy. Od té doby jsem maso jedla jenom v případě, že mě na něj pozvali mí přátelé z chudinské čtvrti a já jsem věděla, že dlouho šetřili, aby mě mohli takto pohostit. „Dobrovolně“ jsem si ho nikde nedávala. Ono také není o co stát. Maso je většinou nedovařené a spíš než nějakou lahůdku připomíná gumovou hmotu podobnou chobotnici. Není to libové maso, v Keni ho servírují s chrupavkami i žlázami. Nejoblíbenější je nyama choma, což je grilované hovězí, skopové nebo kozí maso. Přinesou vám ho na prkýnku a k tomu dostanete velkou kudlu, abyste si s ním dokázali poradit. Měla jsem možnost ochutnat i místní klobásu mutura, ale když jsem se dozvěděla, že se jedná o ve střevech obalenou směs mletých kousků kravského a kozího masa a vychlazené krve, s díky jsem odmítla. Už při pohledu na tuto tradiční lahůdku dělal můj žaludek přemety. Zajímá-li vás více mých zážitků nejen s keňskou kuchyní, můžete si přečíst cestopis o Keni Můj africký příběh.

Národní jídlo

Za keňské národní jídlo je považována kukuřičná kaše ugali, jejíž konzistence záleží na tom, kolik se při její přípravě použije vody. Někdy má podobu kaše, někdy se dá krájet jako chleba. Keňani ji konzumují tak, že si kousek utrhnou, udělají z něj v dlani kuličku a tu si potom namočí do omáčky. Já osobně jsem se ugali spíše vyhýbala. Není sporu o tom, že se jedná o výživné jídlo, které člověka zasytí, ale chuťové buňky rozhodně nepotěší. Ugali je prostě bez chuti a záleží na tom, s čím ji jíte.

A káva nakonec

Pokud stejně jako já patříte mezi milovníky kávy, nechte se spokojeně unášet na vlně kofeinu. Keňská arabica je podle mě jedna z nejlepších káv vůbec.