Na východním okraji keňského hlavního města Nairobi leží jedno z nejznečištěnějších míst celé Afriky. Skládka Dandora – toxické peklo, které nikdy nemělo existovat tak dlouho. Denně sem proudí tisíce tun odpadu z domácností, nemocnic, továren i z druhého konce světa, včetně použitého oblečení, které jsme v Evropě vyhodili do sběrného kontejneru na textil s pocitem, že jde na pomoc Africe.
Muži, ženy i děti se probírají odpadem z nákladních aut, která na skládku denně přijíždějíUzavřená jen na „papíře"
Skládka vznikla v roce 1975 pro tehdejších zhruba půl milionu obyvatel Nairobi. Dnes jich v hlavním městě Keni žije přes 4,5 milionu. Už v roce 2001 měla být skládka uzavřena kvůli naplnění kapacity, jenomže všechny iniciativy - včetně snah mezinárodních partnerů - zkrachovaly. Každý den sem nadále míří 2000 až 3000 tun nového odpadu. Dnes je na skládce třikrát více odpadu, než kolik byla schopna pojmout. S rozlohou 30 akrů se řadí mezi největší neregulované skládky v Africe. Neexistuje žádné řízení, žádné třídění, žádné zabezpečení. Odpad se sype přímo na zem a vrší do nekonečných kopců, které se staly trvalou součástí městské krajiny.
Tady končí odpad a začíná každodenní boj o přežití. Vítejte na největší skládce v Nairobi v Dandoře.Odkud se odpad bere?
Odpad pochází částečně od obyvatel města žijících v lepších čtvrtích, od firem, restaurací, dále od zdravotnických zařízení, jakými jsou nemocnice, kliniky a laboratoře. Ty často vyhazují i nebezpečný infekční odpad, včetně použitých injekčních stříkaček nebo krve. Průmyslové podniky přispívají chemikáliemi, barvami, oleji a dalším toxickým materiálem. Hotely, supermarkety i restaurace denně likvidují tuny potravin a obalů. Spousta odpadu pochází i ze zahraničí – sem patří zejména elektroodpad a použité oblečení ze Západu, které mělo původně „pomoci“. V poslední době se mluví o tzv. kolonialismu odpadů, k němuž dochází, když bohatší země vyvážejí do chudších zemí svůj odpad (často nebezpečný nebo nerecyklovatelný) pod rouškou obchodu, recyklace a někdy dokonce i pomoci. Tato praxe postihuje zejména africké země, které mají slabé regulační rámce a jsou ekonomicky zranitelné. Typickým příkladem je Keňa: chudoba v kombinaci s nedostatečnou infrastrukturou zde vytváří ideální podmínky pro to, aby se země stala cílovým místem odpadového kolonialismu. Podle zprávy Greenpeace z roku 2020 bylo z vyspělých zemí přepravováno do chudých zemí (včetně Keni, Ghany a Nigérie) přes 1,5 miliónu metrických tun plastového odpadu. Velká část tohoto odpadu je označena jako recyklovatelná nebo darovaná, ale často se jedná o kontaminované materiály, které se nedají lokálně zpracovat. Keňa v roce 2017 zakázala používání jednorázových plastových obalů jakými jsou igelitové pytlíky, nákupní tašky či kelímky, což mělo přispět ke snížení plastového odpadu. Přesto se na skládce dále objevují plastové vidličky a lžíce. Ty totiž pocházejí z odpadu leteckých společností.
Dandora není jen skládka. Je to domov i pracoviště.Kde končí dobročinný textil?
Mnoho Evropanů vhazuje použité oblečení do sběrných kontejnerů na textil označených „Pomoc Africe“ v domnění, že tím podpoří lidi v nouzi. Bohužel, spousta tohoto textilu je přeprodána do Afriky v rámci ziskového byznysu. Problémem je, že ho je prostě moc. Použité oblečení se balí do velkých balíků zvaných mitumba, které jsou prodávány na trzích, například na největším secondhand trhu ve východní Africe - Gikomba v Nairobi. Prodejci si balíky kupují naslepo a 40–60 % jejich obsahu bývá neprodejného – jedná se především o roztrhané kusy, špinavé prádlo, oblečení nevhodné pro africké klima, včetně zimních kabátů nebo plesových šatů. A co s takovým odpadem? Skončí na skládce v Dandoře. Textil se zde mísí s organickým odpadem, dešťová voda ho nasákne, šíří se zápach a při hoření vznikají vysoce toxické látky. Navíc rychlá móda tzv. fast fashion je často vyrobena z polyesteru a může obsahovat nebezpečné látky včetně perfluorovaných mastných kyselin. Co mělo pomoci, se tak mění v další ekologickou zátěž, která ničí zdraví i důstojnost lidí.
Lidé se odpadem probírají bez ochranných pomůcek a jsou tak vystaveni vážným zdravotním komplikacím.Město přežití, bolesti a strachu
Dandora není jen skládka. Je to také domov a pracoviště pro tisíce lidí, kteří zde hledají suroviny k přežití. Denně se tu pohybuje kolem 6 000 - 8000 neformálních sběračů odpadu, včetně dětí. Ti ručně třídí plast, kov, elektroodpad a další materiály, za které dostanou pár drobných. Např. za kilo plastu dostávají 20 keňských šilinků (cca 3 Kč). Tento odpad se potom přes různé zprostředkovatele prodává recyklačním společnostem. Na skládce nežijí jenom lidé, ale i prasata, krávy, psi či afričtí čápové marabu. Ačkoli skládku oficiálně spravuje městská vláda Nairobi, v realitě ji ovládají gangy a organizované kriminální skupiny. Ty vybírají poplatky za přístup, kontrolují teritorium a neváhají použít násilí. Kdo není „pod ochranou“, může být okraden nebo vyhnán. Skládka se tak stává územím, kde zákony neplatí a pravidla určuje síla. Děti tu vyrůstají mezi odpadem. Některé se tu i narodily. Vdechují dým z hořícího odpadu, živí se zbytky nalezenými v odpadcích a nemají přístup k lékařské péči. Chudoba a nerovnost se na tomto místě v Keni koncentrují v syrové podobě. Lidé sice vědí o zdravotních rizicích spojených se skládkou, ale nemají jinou možnost. Dandora je každodenní připomínkou selhání společnosti, města i světa.
Plasty, rozbitá elektronika, zbytky jídla, oblečení... všechno na jedné hromadě. Zdravotní a ekologické důsledky
Výzkumy ukazují, že okolí skládky je extrémně toxické. V půdě, vzduchu i v krvi místních byly nalezeny vysoké koncentrace olova, rtuti, kadmia a dalších nebezpečných látek. Děti z okolí trpí chronickými záněty dýchacích cest, kožními vyrážkami, vývojovými poruchami, astmatem i poruchami krvetvorby. Lékaři evidují zvýšený výskyt rakoviny, onemocnění jater, ledvin a nervové soustavy. Znečištění se navíc šíří dál. Řeka, která protéká v blízkosti skládky, je kontaminovaná a přesto slouží jako zdroj vody pro zemědělství i domácnosti. Plasty vítr rozfoukává do okolní krajiny, kde se usazují na stromech, v půdě a ve vodních tocích. Řeky zanesené plastovým odpadem potom přispívají k rozsáhlejším záplavám během období dešťů.
Krátký odpočinek na vrcholu odpadkové hory. Tito lidé tu každý den tráví hodiny v toxickém prostředí, aby našli něco, co má hodnotu a za co si koupí večeři.Kdo s tím něco dělá?
Keňská vláda slibovala uzavření skládky i výstavbu moderní spalovny, ale projekty zůstaly u politických proklamací. Organizace jako WEEE Centre, Carolina for Kibera nebo Slum Dwellers International se snaží zmírnit dopady tím, že podporují recyklaci, ekologické vzdělávání, sběr elektroodpadu a komunitní podnikání mimo oblast skládky.
Některé rodiny bydlí jen pár kroků od skládky...A co můžeme dělat my?
Přemýšlejme, kam opravdu putuje náš textilní odpad. Omezujme spotřebu, nekupujme zbytečně. Nekupujme rychloobrátkové oblečení, jehož výroba často zahrnuje dětskou práci a ničí životní prostředí. Snažme se využít výrobek do maximální hodnoty. Nevěřme slepě kontejnerům s nápisy o pomoci. Než do nich něco vyhodíte, nejdříve si zjistěte, co se s daným oblečením bude dít dál. Firmy, které provozují textilní kontejnery, se většinou snaží vyhozený textil nějak využít, ale protože ho je příliš, končí v rozvojových zemích. Budeme-li nakupovat spoustu levného oblečení, výrobci ho budou dát vyrábět a skládka v Dandoře se bude zvětšovat.Dandora není jen problém Keni. Je to zrcadlo bezohledného konzumu, které nám vrací pohled, před nímž často zavíráme oči. Ale právě tím, že se začneme dívat pravdě do očí, můžeme něco změnit.
Hana Hindráková
Spisovatelka, cestovatelka a bývalá dobrovolnice v KeniMiluju psaní, cestování a vše, co souvisí s Afrikou. Můj příběh si přečtěte tady. Sledujte mě na Instagramu, na TikToku, na Youtube nebo na Facebooku, ať vám nic neunikne. Domluvte si se mnou konzultaci k cestě do Keni.
Použité zdroje
UNEP – United Nations Environment Programme – Waste Management Outlook for Africa (2018)Blacksmith Institute / Pure Earth – The World's Worst Pollution Problems (2007 a další roky)
Human Rights Watch – Report "Kenya: Toxic Waste at Nairobi Dump Threatens Residents’ Health" (2007)
BBC Africa Inside Nairobi's Dandora dumpsite Greenpeace – Dumped on Africa: How Europe’s Used Clothes Are Poisoning the Continent (2023)
Changing Markets Foundation – Trashion: The stealth export of waste plastic clothes to Kenya (2023)
Basel Action Network (BAN) – Zprávy o nelegálním exportu e-waste z Evropy do Afriky (např. Ghana, Keňa)
Kenya National Bureau of Statistics (KNBS) – Demografická data o Nairobi a okolních oblastech
WEEE Centre Nairobi – Oficiální web a informace neziskové organizace zabývající se recyklací elektroodpadu v Keni.