Když se řekne Afrika, většině lidí se vybaví slunce, hudba, trhy… a také africké látky plné barev a vzorů, které jako by měly vlastní tep. Pro mě se jejich příběh začal psát ve chvíli, kdy jsem jednu z nich v Nigérii poprvé vzala do ruky. Nebyla to jen látka. Byla to emoce. Pocit domova, který jsem tehdy ještě neuměla přesně pojmenovat. A to i přesto, že zpočátku jsem z nich byla trochu zmatená. Připadaly mi příliš výrazné a říkala jsem si, že vlastně asi sluší jen Afričanům s ebenovou kůží. Až když jsem si nechala ušít své první šaty, tak jsem pochopila, že to tak vůbec není. Když si totiž vyberu látku, která mě skutečně osloví, můžu ji nosit i já a cítit se v ní skvěle.






